Péče o nemocné

Zdravotnická etika, přístup k postiženému - nemocnému

   Každý, kdo provádí zdravotnické činnosti, tj. i zdravotník/ce zotavovacích akcí, musí být nejen odborně kvalifikovaný, ale - a to především - být schopen i přiměřeného chování a jednání s nemocným. Souhrn těchto zásad je označován jako zdravotnická etika.

   Základem je chápavé a vstřícné chování vyznačující se klidem a slušností.

   Zdravotník musí vystupovat rozhodně, důsledně, avšak vždy v mezích slušnosti. Nesmí se nechat strhnout ke zkratkovitému, afektovanému chování, a to především v situacích, kdy nemocný nebo jeho okolí svým jednáním vyvolávají vzrušenou situaci. Vždy musí mít na vědomí, že zranění či chorobný stav mohou změnit chování postiženého i způsobem, který se vymyká obvyklému stavu. Zdravotník se navenek musí jevit klidně a cílevědomě, byť je ve skutečnosti také neklidný a má pochybnosti.

   Povinností zdravotníka je před samotným ošetřením vysvětlit a popsat nemocnému úkony, které bude provádět. To samozřejmě neplatí v případech nebezpečí z prodlení - především při život ohrožujících stavech, kdy je potřeba první pomoc poskytnout bezodkladně. I tehdy zdravotník sdělí nemocnému alespoň dodatečně, jak byl ošetřen a proč.

   Ošetřování nemocného provádíme v zásadě vždy s jeho souhlasem (či souhlasem zákonného zástupce). Bez souhlasu lze nemocného ošetřit tehdy, pokud je ohrožen jeho život.

   Nemocný má právo na soukromí - zdravotník nedovolí, aby ošetřování nemocného sledovaly (bez jeho souhlasu) jiné osoby než ty, které se podílejí na zdravotnické činnosti.

   Další důležitou povinností zdravotníka je povinnost mlčenlivosti. Právě popsané povinnosti zdravotníka nejsou jen záležitostmi morálními, ale i pro zdravotníka/ci  zotavovacích akcí povinnostmi zákonnými (viz. příslušná ustanovení z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Mlčenlivost se vztahuje na všechny skutečnosti, které se zdravotník dozví při své činnosti, a trvá i po skončení zotavovací akce. 

Pacient a lůžko

   Dobře upravené, čisté a suché lůžko je ukazatelem kvalitní péče. Lůžko steleme každý den po ranním umytí, před spaním a je-li to potřeba i během dne. Příprava spočívá v zajištění dostatečného množství čistého ložného prádla, které je připravené na pojízdném vozíku (či jiném místě). Na špinavé, popř. znečištěné prádlo máme vždy připravený pytel z PVC.

   V průběhu výměny ložního prádla na pokoji nemocného větráme, samozřejmě pokud to dovoluje zdravotní stav nemocného. Postupujeme tak, abychom zabránili šíření nozokomiálních infekcí, s prádlem netřepeme, špinavé prádlo nikdy nadáváme na zem, nedotýkáme se lůžkovinou pracovního oděvu, postupujeme od hlavy nemocného směrem k nohám, k odložení polštářů a přikrývek používáme židli.

Stlaní lůžka:

a) prázdného lůžka

• pokud to dovoluje zdravotní stav nemocného, požádáme ho, aby se na chvíli posadil do křesla nebo na židli;
• polštáře a složenou přikrývku odložíme na židli;
• uvolníme základ lůžka a zkontrolujeme, které části ložního prádla potřebují vyměnit;
• zkontrolujeme matraci, která by se měla čas od času obrátit;
• rozprostřeme prostěradlo a svážeme horní a dolní cípy, prostěradlo vypneme;
• na střed lůžka pokládáme buď pouze plátěnou podložku, nebo nejdříve gumovou a poté plátěnou;
• na vypnuté a pevně upravené prostěradlo položíme přikrývku a polštář;
• účastní-li se stlaní dvě osoby, měli by pracovat proti sobě na stranách lůžka.

b) stlaní lůžka bez výměny prádla

• z lůžka odstraníme přikrývku, pomůcky, popř. i polštář, pokud to dovoluje stav nemocného;
• informujeme nemocného o našich krocích, poučíme ho jak spolupracovat;
• nemocného vyzveme k otočení se na jeden bok, na volné straně lůžka provedeme uvolnění základu, vymetení drobků a postupné vypnutí prostěradla a poté podložky;
• požádáme nemocného, aby se otočil na druhou stranu (druhý bok), a provedeme ten samý postup na druhé straně;
• nemocného přetočíme na záda, umístíme polštář pohodlně pod hlavu a upravíme přikrývku.

c) stlaní lůžka s nemocným s výměnou prádla